Čím žalostnější rozloučení,
tím radostnější shledání.
Večírek aj.
Konec sezóny v Café Fra, těšíme se na vás!

Martin Langer: Veronika Holcová

Sei poeti cechi: Štěpán Nosek, Kamil Bouška, Marek Šindelka, Jan Těsnohlídek ml., Martina Blažeková a Alžběta Michalová, jak je vybral a popsal Jonáš Hájek a do italštiny přeložil Antonio Parente. Šest českých básníků v italském časopise Poesia.

Serhij Žadan
Big Mac
veřejné čtení ukrajinského básníka, prozaika a performera
vydává Fra
česky a ukrajinsky

Serhij Žadan, Big Mac. Studentské párty ve Vídni a mrtvý Ind, bary, benzínky a nádraží, opuštěné továrny a nečekané reflexe, nepravý Lennon a život na cestě – na cestě po střední Evropě i mezi hornickými městečky Don­basu – to jsou povídky Serhije Žadana (1974), autora řady básnických sbírek i několika románů, jednoho z nejúspěšnějších ukrajinských spisova­telů současnosti. Poznejte paradoxy postindustriální společnosti evropského západu – s jejími bohémy, imigranty, alkoholiky a intelektuály – očima post­moderního básníka z východu. Zakousněte se do Big Macu. Přeložili Miroslav Tomek a Alexej Sevruk, doslov Miroslav Tomek.

Serhij Žadan (1974) patří v současnosti mezi nejčtenější a nejoblíbenější ukrajinské spisovatele. Přes své relativní mládí si dokázal vydobýt postavení „žijícího klasika“. Jeho první sbírkou byl Výbor citátů (1995), zatím poslední, desátá, nese název Lili Marlen (2009). Sbírka povídek Big Mac (2003) představovuje jeho první pokus v oblasti prózy. Brzy následovaly romány Depeche Mode (2004), Anarchy in the UKR (2005), Hymna demokratické mládeže (2006) a zatím nejnovější román Vorošylovhrad (2010).

Jonáš Hájek: Maciej Bieniasz, Skrzynka, 1977

Zuzana Baďúrová: Toru Takemitsu, Voice for Flute Solo, 1971

Jonáš Hájek (1984) absolvoval Pražskou konzervatoř, obor violoncello, a vystudoval hudební vědu na FF UK. Pracuje jako redaktor v hudebním nakladatelství. V roce 2007 vydal básnickou prvotinu Suť (Cena Jiřího Ortena) a v roce 2010 sbírku Vlastivěda. V současné době se zabývá překládáním německého básníka Güntera Eicha. Žije v Praze.

Tahar Ben Jelloun
Poslední přítel 
veřejné čtení jednoho z nejznámějších maghribských prozaiků
komentář Anežka Charvátová a Erik Lukavský

Tahar Ben Jelloun (1944) se narodil v marockém Fezu a patří k nejznámějším a nejplodnějším maghribským spisovatelům. V Maroku vystudoval filozofii, v Paříži pak studoval sociální psychiatrii. V současné době působí a žije v Paříži i v Tangeru. Jeho literární kariéra začala v šedesátých letech, kdy publikoval v marockých novinách a časopisech své básně a politicky orientované články. V roce 1973 mu byl ve Francii vydán první román Harrouda, kterým se zapsal do širšího povědomí čtenářů. Česky dosud vyšla novela Tichý den v Tangeru (2002) a knihy Tati, co je to rasismus? (Dauphin 2004) a Posvátná noc (2007). Román Poslední přítel vychází v nakladatelství Fra v překladu Anny a Erika Lukavských.

Tašo Andjelkovski
veřejné čtení z nové básnické sbírky Mirny nakladatelství Fra
úvod Jiří Podzimek

Básník Tašo Andjelkovski (1949) studoval na FF UK v Praze. Živil se jako dělník na stavbě, pošťák, tiskař, pracoval v cihelně. V národním podniku Kniha v Praze řadu let pracoval jako prodavač, závozník a antikvář, kterým je dodnes. Vedle rozsáhlých deníků napsal v letech 1966–2007 více než dva tisíce básní. Výbor z nich pořídil editor Jan Šulc – pod názvem Spálov vyšel v roce 2007 (Torst) a autor za něj dostal cenu Magnesia Litera.