Jaromír Typlt představuje Vojtěcha Vacka.

Rozhovor, čtení. Poezie.

Vojtěch Vacek (1993, Praha) vydal v edici H_aluze prvotinu Schopní jsou ti s chlopní (2015), letos vydává druhou sbírku s názvem Měňagon v nakladatelství Pavel Mervart. Je spoluautor scénáře k dark fantasy tahové strategii The Mystic od herního studia Pipe Dream. Hraje na basovou kytaru v kapele Představy postavy. Podílí se na organizaci autorských čtení, spolupracuje s festivalem Den poezie.

Ve druhé sbírce Vojtěcha Vacka Měňagon jsou obsaženy autorovy texty z posledních pěti let. Delší básně-příběhy a básně-dobrodružství, ale také drobné lyrické imprese a hříčky. Vše propojeno barevným a smyslovým jazykem, a také přináležitostí k jedinému fantastickému univerzu, které se až palčivě podobá tomu našemu. Jazyková struktura textů se napříč knihou rozpadá a čtenář si uvědomuje, že ne všechno, co je pevné, musí zůstat neporušené.

Vojtěch Vacek

+ + +

Strkám hlavu do solničky.
Na dně leží stříbrná sfinga.
Nejasně si vybavuji článek,
v němž před ní varovali.
Ale už mě zahlédla.

Oslovuje mě hlasem nasáklým solí.
Je pozdě unikat.
Tlapou mě objímá,
abych přeci nevyklouzl.
Vypráví mi o osamění mezi krystaly,
o hrůze z pepře a fatální omylnosti.

Je neškodná.

U vyprávění se jí klíží víčka.
Uondaná svými významy
usíná za dunivého předení.
Tiše se vymaňuji z jejího sevření.
Mít po ruce,
přikryl bych jí záda dekou.